|
Acénti
[ Grafîa ofiçiâ ]
Con espresción felîçe o zenéize o l'é stæto definîo a léngoa
de vocâle perché into zenéize e vocâle són bén bén ciù inportànti de consonànte.
Tùtti quélli che pàrlan o zenéize sàn che-e vocâle pêuan êse dîte cùrte ò lónghe e che
pêuan êse lónghe sénsa êse tòniche.
I-acénti sèrvan a marcâ cómme vàn prononçiæ e vocâle de vàrie paròlle.
[ Câxi speciâli ]
[ Quànde métte i-acénti ]
[ 'Na vîa de mêzo ]
[ 'N'âtra vîa de mêzo ]
[ Dìnni a teu ]
[ Lêzi i coménti ] |
Màppa do scîto
Dôv'én i coménti
Covertìnn-a
|
|
|
A grafîa ofiçiâ a fa ûzo de quàttro acénti:
- acénti pe-e vocâle cùrte:
- acénto acûto ( ´ ) in sciâ e e in sciâ o pe
marcâ i soìn cùrti e seræ: é pe-o són [e] e ó pe-o són
[u]; o l'é sénpre tònico;
- acénto grâve ( ` ) pe marcâ i soìn avèrti e cùrti; o
s'adêuvia in sce tùtte e vocâle: à, è pe-o són [E],
ì, ò pe-o són [O], ù; o l'é sénpre tònico fêua
che in sciâ o dov'o sèrve pe marcâ o són [O];
- acénti pe-e vocâle lónghe:
- acénto circonflèsso ( ^ ) pe marcâ tùtti i soìn lónghi mêno o són
[O:]; o s'adêuvia in sce tùtte e vocâle: â, ê pe-o són
[e:], î, ô pe-o són [u:], û; o peu êse
tònico ò àtono;
- Doî pónti ( ¨ ) s'adêuvian sôlo in sciâ ö pe-o són
[O:] lóngo tònico ò àtono.
- In sciâ létia æ no se ghe métte mâi de acénto: bàsta aregordâ che a
denòtta o són [E:] lóngo e avèrto, mêno che into grùppo ænn- e
into grùppo de fìn paròlla æn dóv'a gh'à o són [E] cùrto
e avèrto.
- Pe marcâ a duâta cùrta e lónga do són [2], ch'o l'é scrîto co-o digràmma
eu, s'adêuvia sta convençión:
- éu pe marcâ o són cùrto e tònico;
- êu pe marcâ o són lóngo, tònico ò àtono.
- Quarche indicaçión pe marcâ a duâta cùrta e lónga de vocâle.
-
Prìmma de 'n són consonàntico ùnico a vocâle a peu êse cùrta ò lónga; vâ a
Régola pe radogiâ e consonànte; a régola a
vâ ànche quànde o són o l'é rapresentòu co-in digràmma (ch, ci, gh, gi, sc, gn)
ò co-in trigràmma (sci);
Nòtta. Sôlo inte pöchi câxi a vocâle prìmma de sc ò sci a
l'é lónga: câsci, dôsci, diêsci,
ariêsce. A mæxima cösa a sucêde pe-e
vocâle prìmma de gn: inzêgno,
âgno,
têgno e conpòsti, vêgne e
conpòsti.
- Prìmma de doî soìn consonàntici dôve a prìmma consonànte a se peu radogiâ
(cómme pe-i grùppi dr, tr, ecc.) a vocâle a peu êse cùrta ò lónga; vâ a
Régola pe radogiâ e consonànte.
- Prìmma de doî soìn consonàntici dôve a prìmma consonànte a no se peu
radogiâ (cómme pe-i grùppi nc, st, ecc.) a vocâle a l'é sénpre marcâ cùrta.
- L'acénto o peu êse adêuviòu quànde, inte 'n grùppo de vocâle, se veu marcâ che
quélla létia a l'é 'na vocâle e no 'na semivocâle: coscì foìn o se pronónçia ["fwiN], ma cóìn o va dîto [ku"iN]. Écco quàrche âtro ezénpio:
sóieu [su"j2:],
Cóieu [ku"j2:],
Rìeu [ri"2:], ch'o se dîxe ascì
Róieu [Ru"j2:].
Métte tànti ò pöchi acénti dipénde, a-a fìn di cónti, sôlo da quànte voêmo êse
precîzi inta scritûa. Pe quésto s'é decîzo de lasciâ a-a bónn-a voentæ de chi scrîve
quæ acénti métte, levòu l'ùnico câxo de acénto òbligatöio: in scê paròlle
trónche con ciù scìlabe che finìscian pe vocâle tònica.
L'é dónque òbligatöio métte l'acénto in paròlle cómme finiâ,
ronfò, cafè, ma se peu no métte in
paròlle cómme trovou ò piaxei.
'Na vîa de mêzo tra métte tùtti-i acénti e métte sôlo quélli òbligatöi a l'é sta chi.
- Marcâ de lóngo o són [O], cùrto, ò, e lóngo, ö:
trovòu, pövou.
- Se o són o l'é àtono se conséggia de métte l'acénto tònico ascì:
òrmézzo, Pòrtofìn.
- Métte l'acénto in scê paròlle de 'na sôla scìlaba con vocâle finâle lónga:
mâ, çê, mû.
- Métte l'acénto in scê vocâle àtone lónghe, inte quésto câxo se conséggia de métte
l'acénto tònico ascì: câsìnn-a,
öxéllo.
- Métte l'acénto in sciâ vocâle tònica lónga segoîa da 'n'âtra vocâle: amîa, côa, dûo, scâe, vêi,
voentêa.
- Métte l'acénto tùtte-e vòtte che sénsa l'acénto a pronónçia a no l'é ciæa:
càrega e carêga.
'N'âtra vîa de mêzo a l'é stæta pensâ dò-u Steva Lusito e a l'é spiêgâ (in italiàn) inte
quésta pàgina. Chi sótta metémmo a seu propòsta pe redûe i acénti
sénsa incìdde goæi in sciâ precixón da grafîa.
- Métte l'acénto in scê paròlle che finìscian con vocâle lónga: mangiâ, inzegnê,
fô, corî,
mû, ti
t’ê.
- Métte l'acénto in scê paròlle de ciù scìlabe che finìscian con vocâle cùrta: cafè, ronfò,
coscì.
- Métte l'acénto in scê tùtte e ò e e ö tòniche ò àtone: gòtto, pöso, ò; òrmezzo,
òtegnî.
- Métte l'acénto in scê tùtti i ditónghi ou tònichi: òua,
mòula, mangiòu;
quàndo o mæximo ditóngo o no l'é tònico, anche se gh'é di acénti secondàrri, l'acénto fònico o no se ghe métte:
selou, furgou,
oudô.
- Se l'é prezénte'na vocâle lónga fêua de l'acénto tònico, quést'ùrtima a vêgne de lógo marcâ con l'acénto che
ghe va; l'acénto prinçipâ, se no sémmo inte un di câxi tratæ chi de d'âto, o no va mìsso: aspêtâ, sâtieiva, pötronn-a, mâpró.
- E paròlle ciù, sciù, e
rè scibén che són de 'na sôla scìlaba e finìscian con vocâle
cùrta, gh'àn de lóngo l'acénto fònico, coscì cómme e fórme é (do prezénte do vèrbo êse), ò, à (do prezénte do vèrbo avéi).
- Pe êse ciù ciæi sénsa métte âtri acénti, se radóggia a consonànte ch'a vêgne dòppo a vocâle cùrta de vôxe
verbâli ciann-e che finìscian co-a n velâre: cazzan,
mettan, seunnan,
caminn-an.
|
[ in çimma da pàgina ]
|
àn dîto a seu
13/05/2011 - 03:21
ALB, Zêna
In grafîa ofiçiâ se scrîve: "bàtitene o belìn da crîxi". Nisciùn acénto o
l'é òbligatöio
12/05/2011 - 20:44
Enrico, Arbenga
Dovrei scrivere la frase: "battitene u belin da crisi". Vorrei sapere se la
scrittura è giusta e/o se serve qualche accento. Vi ringrazio per la
risposta.
12/05/2011 - 20:40
Enrico, Arbenga
Volevo scrivere la frase:
"battitene u belin da crisi" ma non so se è giusta la scrittura e se è necessario
qualche accento. Vi ringrazio per la risposta
13/04/2011 - 11:11
ALB, Zêna
A pronónçia, in grafîa fonètica
a l'é sta chi: biciclétta = [bitSi"kletta], bîci = ["bi:tSi]. Tùtte e doê paròlle
són adêuviæ.
12/04/2011 - 22:31
Gian, Zena
avrei bisogno di sapere come si pronuncia la parola "bicicletta" in genovese, se
ne esistono varianti o troncamenti (bici), come va pronunciata la prima c anche
nel caso della parola troncata (bici). grazie a tutti
25/08/2010 - 23:11
Goiddo, Cornigen
Ciao
06/11/2009 - 16:26
ALB, Zêna
Se se dîxe, in grafîa italiànn-a, "fundaghe" alôa in grafîa ofiçiâ se scrive
fóndaghe; l'acénto o se peu no métte.
20/10/2009 - 18:32
FRANCESCA, CICAGNA
HO BISOGNO DI SAPERE COME SI SCRIVE IN GENOVESE IL NOME DELLA LOCALITA' FONDACHE. SI
TROVA VICINO A MEZZANEGO E LA GENTE DEL LUOGO LA CHIAMA FUNDAGHE, (SICURAMENTE NON E'
SCRITTO COSì).
ATTENDO VS. RISPOSTA. GRAZIE MILLE
09/10/2009 - 15:41
bozzano giobatta, A-6352 Ellmau Austria
ou nomiägio bozzano läi bien zenaise ?
bociccia.
06/10/2008 - 10:21
ALB, Zêna
Se se veu métte l'acénto o se scrive gósso; dæto che quéll'acénto o l'é facoltatîvo,
va bén ànche gosso.
06/10/2008 - 09:42
mario, camuggi ma sun de sanste'
ma cumme se scrive gussu ? ( gozzo la tipica barca )
grazie
01/05/2008 - 07:52
ALB, Zêna
Inti vocabolâi Cazàssa (1876), Frixón (1910), Olivâri (2006) gh'é scrîto:
accentâ: accentare (= métte i acénti).
Into Gismóndi (1955) gh'é accento.
01/05/2008 - 00:02
Filippo Noceti, A Særa
Ma l'italian "accento" no se dixe Açento?
|
[ in çimma da
pàgina ] |